Brouci ČR › Čeledě › červenáčkovití › Schizotus › Schizotus pectinicornis

Schizotus pectinicornis

Schizotus pectinicornis Linnaeus, 1758

České jméno se dosud neustálilo

anglicky: orange fire beetle

eurosibiřský (lesy) téměř ohrožený (NT)

Čeleď

červenáčkovití (Pyrochroidae)

Rod

Schizotus

Podčeleď

Pyrochroinae

Velikost

9.5 mm

Kategorie velikosti

malý (5–10 mm)

Aktivita

soumračná

Potrava

houbožravec / dřevožravec

Vývoj larvy

tlející kůra

Generací ročně

jedna generace za více let

Létavost

létavý

Mrtvé dřevo

vázán na mrtvé dřevo (saproxylický)

Rozšíření

rozšířený (16–30 zemí)

Popis

červenák (Schizotus pectinicornis) (~9 mm) je brouk čeledi Pyrochroidae. Larvy: tlející kůra. Dospělci aktivní May–July pod kůrou starých jehličnanů. Male with pectinate antennae. NT saproxylický; montane specialista. Téměř ohrožený (NT) dle červeného seznamu ČR (Hejda et al. 2017).

Období výskytu

led

úno

bře

dub

kvě

čvn

čvc

srp

zář

říj

lis

pro

Zeleně zvýrazněné měsíce = dospělci aktivní (3 z 12).

Hostitelské rostliny

saproxylic Betula

Vývoj larvy

Prostředí larvy

mrtvé dřevo

Vazba na dřevo

mrtvé měkké dřevo

Délka vývoje

1-2 let

Dřeviny: Fagus · Quercus

Určovací znaky

8-20 mm; tarsi 5-5-4; Tenebrionoidea

Rozšíření

Palearktický/eurosibiřský druh; v Evropě rozšířen v 27 zemích.

Výskyt v 27 zemích: Česko, Belgie, Bulharsko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Nizozemsko, Norsko, Německo, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Spojené království, Srbsko, Turecko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko

Původ jména

pectinicornis — druhové epiteton z latiny či řečtiny, odkazuje na charakteristický znak tohoto druhu

Výskyt ve střední Evropě

saproxylový druh

Ochrana

Téměř ohrožený (NT) dle červeného seznamu ČR (Hejda et al. 2017).

Podobné druhy

Pozor na záměnu s těmito druhy:

Pyrochroa coccinea červenáček ohnivý

Externí odkazy

GBIF · iNaturalist · BioLib · Wikipedie